Anatomické odlišnosti dětského věku

Odlišnosti v dýchacím systému

Dutina nosní

  • je menší, sliznice křehká, snadno krvácí → novorozence neodsávat, nevytírat nos

(není ani důvod → novorozenec ještě není náchylný k rýmě či virovému onemocnění,

navíc hrozí vagový reflex → bradykardie, vznik otoků, zástava dýchání) 

  • úzké nosní průduchy – choany
    (při neprůchodnosti choan VVV → dát ústní vzduchovod, ev. zaintubovat)
  • novorozenci dýchají pouze nosem → při otoku sliznice mají dechové potíže

Dutina ústní

  • relativně velký jazyk → ztížená ETI
  • neúplně osifikované tvrdé patro → neotáčet ústním vzduchovodem
  • nízko uložené měkké patro

Hrtan

  • je vysoko uložený: děti C3 – C4, dospělí C5 – C6
  • vazy hlasové jsou uložené šikmo
  • prstencová chrupavka je zúžená
  • relativně dlouhá a měkká epiglottis – u novorozenců má tvar U
  • subglotický prostor je nejužší místo, proto není při ETI dětí nutná obturace manžetou
  • krikotyroidní membrána je špatně hmatná

Průdušnice a průdušky

  • trachea je velmi krátká
  • novorozenec     4-5 cm         (v průdušnici je pouze 1,5 cm ETK)
  • dospělý 12-15 cm
  • úzký průsvit trachey (5 mm) i bronchů → snadná obstrukce
    Př. burský oříšek ucpe bifurkaci trachey a dítěti nepomůže ani koniotomie
  • tracheální prstence jsou zezadu vazivové,
    nezralé měkké chrupavky při protažení (záklonu hlavy) kolabují („slepí se“ k sobě)
  • oba bronchy odstupují pod stejným úhlem 55° → hluboká ETI lze doprava i doleva

Plíce

  • výměna plynů je omezena ↓ počtem plicních sklípků a širší alveolokapilární membránou → množství plicních sklípků postupně přibývá
  • novorozenci a kojenci produkují méně respiračního hlenu, který působí jako čistící médium → jsou náchylnější k respiračním infekcím
  • novorozenci a kojenci méně vyvinuté hladké svalstvo dýchacích cest → nedochází
    tak často k bronchospazmům
  • při nedostatku surfaktantu alveoly kolabují → každý nádech je mimořádně náročný
    (nejen ten první nádech po porodu) → rozvoj RDS (sy dechové tísně novorozenců)

Hrudník

  • stěna hrudníku je elastická → při PNO mění tvar.
  • vodorovné uložení žeber (nekryjí játra a žaludek, jsou „výš“) → břišní typ dýchání →
    epigastrium se posunuje do stran, ne nahoru

Dýchání

  • u novorozenců je rychlé a nepravidelné (až periodické dýchání s apnoickými pauzami)
  • rychlé dýchání zvyšuje riziko aspirace při krmení → raději sondou
  • kašlací reflex je nedokonale vyvinutý → ↑ riziko aspirace
  • ↑metabolizmus → ↑ potřeba kyslíku
  • ↓ hodnoty pCO2 a pO2

 Dechový objem   

            je 6 – 8 ml/kg

Dechová frekvence

  • novorozenec 60 /min           (nedonošený až 80 /min)
  • batole 40 /min
  • předškolák 30 /min
  • školák             20 /min
  • adolescent 16 /min
  • dospělý 16 /min

Odlišnosti v kardiovaskulárním systému

KV systém je zdravější než u dospělých a má ↑ schopnost kompenzace.
Proto dítě dlouho vypadá zdravé a pak NÁHLE – bez přechodného stavu – selhání ♡

 Srdce

  • ♡ má méně svalové hmoty
  • je velké jako pěstička konkrétního dítěte
  • myokard má ↓ množství kontraktilní tkáně (30 % u novorozence, 60 % u dospělých) → má omezenou sílu stahu → nemůže zvýšit tepový objem → zvyšuje TF,
    aby zajistil ↑srdečního výdeje

Krevní oběh

  • po porodu dochází k přestavbě fetálního krevního oběhu:
  • uzávěr d. venosus Arantii
  • foramen ovale
  • arteriosus Botalli
  • větší množství cirkulující krve vzhledem k hmotnosti
  • 90 ml/kg u novorozenců
  • 70 ml/kg u dospělých

Množství krve

  • novorozenec 80-85 ml/kg    (tj. 250-300 ml)
  • kojenec až dvouleté dítě      75 ml/kg
  • děti do 15 let      72 ml/kg
  • dospělý      60 ml/kg    (tj. 4-6 litrů)   

Tepový objem

  • novorozenec 4 – 5 ml
  • dospělý 70 ml

Minutový objem srdce        

  • novorozenec 500 ml/min
  • dospělý 5 l/min

Srdeční frekvence

  • novorozenec 140 /min        
  • kojenec 120 /min
  • batole 100 /min
  • předškolák  90 /min
  • školák  80 /min
  • adolescent  70 /min
  • dospělý 72 /min

Tachykardie je malými dětmi dobře tolerovaná.

            Příčiny:  bolest, horečka, plný močový měchýř, anémie, hyperkapnie, sepse

Bradykardie je naopak velmi nebezpečná.
            U novorozence pod 100/min ohrožení života, pod 60 /min nutná KPR.

            Bradykardii vyvolá např. stimulace bloudivého nervu (n. vagus):

            při vytírání nosíku, aplikaci nosních kapek, intubaci, odsávání DC, hypoxii…

Krevní tlak

  • novorozenec   80/40 mmHg
  • kojenec   90/50 mmHg
  • batole 100/60 mmHg
  • školák 110/70 mmHg
  • adolescent 120/80 mmHg
  • dospělý 130/80 mmHg

MAP nesmí klesnout pod gestační věk dítěte.

  • novorozenec ↑40 mmHg
  • dítě narozené v 25. týdnu ↑25 mmHg

Odlišnosti v hematologickém systému

  • novorozenec se rodí s leukocytózou (↑leu) a polyglobulií (↑ery, ↑Hgb, ↑Htk)
  • v 1. měsíci dochází k hemolýze fetálních ery → fyziologická žloutenka
  • koagulační faktory jsou sice aktivní, ale teprve po několika týdnech dozrávají
    v játrech za působení vit. K (ten je tvořen ve střevě pomocí mikroflóry)

Hladina hemoglobinu:

  • novorozenci             200 g/l
  • kojenci 3.- 4. měs. 100 g/l            (↓60 g/l – tkáňová hypoxie)
  • dospělá žena 110-160 g/l
  • dospělý muž 140–170 g/l

Odlišnosti v GIT

  • v prvních dnech života vázne syntéza vit.K → Morbus haemorhagicus neonatorum.
  • častý je gastroezofageální reflux → obrácená Trendelenburgova poloha, nošení dítěte,
    během pití nechat dítě často odříhnout
  • u novorozenců je motilita GIT výrazně nižší → zpomalené vylučování
  • do 5 let prochází strava GIT velmi rychle → lék se nestačí tak rychle vstřebat

 Žaludek

  • u novorozence má objem 7 ml, každý měsíc se zvětší o 20 ml
  • pH žaludeční šťávy je u novorozence vyšší (3,0 – 3,6) než u dospělých (1,2 – 2,0)
  • do 2 let se zcela nevstřebají léky vyžadující jako médium žaludeční šťávu
    (např. Phenobarbital)

Játra

  • u novorozence 150 g (5% hmotnosti) → jsou velká a dobře hmatná
    (přesahují pravý žeberní oblouk o 1–3 cm)
  • detoxikační funkce jater je nedostatečná → do 4 let věku se léky odbourávají pomalu
  • často podávané léky dosahují rychleji toxické hladiny → snadné předávkování

(např. Paracetamol)

Chrup

  • dočasný: prořezávání  od 6. měsíce      /           ukončení růstu ve 3 letech
  • trvalý: prořezávání od 7. roku           /           ukončení růstu v dospělosti

 Délka trávicí trubice

  • hltan: novorozenec    4 cm
                           dospělý           12 cm
  • jícen: novorozenec   12 cm

                       dospělý           40 cm

  • tenké střevo: novorozenec   40 cm

                       dospělý             5  m

Odlišnosti v močovém systému

Ledviny

  • ledviny jsou uloženy velmi nízko, nemají tukový polštář
  • růstem ledvin se rozšiřuje kůra ledvin, v počtu glomerulů však nejsou rozdíly
  • nezralost ledvin → zpomalená detoxikace a vylučování → ↑ doba působení léků
  • ↓ koncentrační schopnost ledvin → rychlejší vylučování

Specifická hmotnost moči
                       
r = 1001-1002

Objem močového měchýře

  • novorozenec 7 ml   → častější močení v menších dávkách (až 20x /den)
  • dospělý 600 – 1200 ml

Odlišnosti v CNS

Kosterní část CNS

  • větší množství kostí na lebce (2 čelní, 2 týlní…) → postupná osifikace spojů
  • velká fontanela se uzavírá mezi 12. – 24. měsícem → místo je třeba chránit

(dítě hladit jedině po směru růstu vlásků)

  • fontanelou se odpařuje voda → ↑ dehydratace → smrt při 40°C venkovní teploty,
    zároveň přes fontanelu rychle prochladne → vždy dávat kojenci čepičku!

Mozek a nervy

  • dozrává centrum termoregulace → snadné podchlazení, ale i přehřátí dítěte →
    při KPR novorozence moc neodhalovat, nepoužívat k léčbě hypotermii (nedonošené dítě by při podchlazení určitě zemřelo)
  • epidurální prostor je vyplněn velmi řídkou tkání → lok.anestetikum se šíří rychleji
  • dokončuje se myelinizace nervových drah → pomalejší vedení vzruchu,
    snadnější infiltrace lokálních anestetik

            Dítě navzdory nedokončené myelinizaci bolest cítí!

            Mýtus: Novorozenec bolest necítí,

                       i kdyby ji cítil, tak si ji nepamatuje,

                       iI kdyby si ji pamatoval, nemá to vliv na jeho budoucnost.

Objem likvoru

  • novorozenec    4 ml/kg (asi 15 ml)
  • osmileté dítě    150–180 ml → při SA je třeba podat ↑ množství lok.anestetika
  • dospělý    150-180 ml

Konec míchy

  • novorozenec    L3
  • kojenec    L1 – L2
  • dospělý    L1

Odlišnosti v pohybovém systému
Poloha těla

  • tvar páteře do C je do 6. měsíce
  • při zvedání dítěte: hlavička → sed → zadeček
  • při pokládání dítěte: zadeček → hlavička   (jinak se probudí, protestuje)
  • novorozenec má hlavičku stočenou ke straně → při KPR udržovat hlavičku v ose

Kosti

  • ↓obsah minerálů a ↑poréznost → ↑síla kostí
  • kosti jsou pružnější, ohebnější a před prasknutím se deformují
  • kosterní systém není zcela osifikovaný → snadnější průnik jehly do chrupavky či kosti
  • periost je hustší a silnější → rychlá tvorba svalků → rychlejší uzdravení zlomenin
  • rychlý růst kostry dětí může způsobit, že deformity jsou mnohem závažnější
  • epifyzeální zlomenina může narušit růst kosti (často se o ní ani neví)

Odlišnosti v kožním systému

  • dětská (a stařecká) kůže je tenčí → popálení vyvolá hlubší poranění než u dospělých
  • novorozenci mají tenké stratum corneum → zvýšené vstřebávání a odpařování → snadná dehydratace i intoxikace (děti vše nasávají kůží, jako by to šlo přímo do žil)
  • používání jednorázových plen ještě zvyšuje množství vstřebaného léku
    Př. Betadine → vstřebání jódu → nesprávná diagnostika: hyperthyreóza

            Př. Pityol → intoxikace kyselinou boritou

            Př. levandulová mast → hypotenze

  • ve škáře je méně elastických a kolagenních vláken → nepevné spojení s pokožkou

(pozor na náplasti)

  • v podkoží chybí tuková vrstva → špatná tolerance změn teploty prostředí
  • pokožka novorozence je pokrytá vrstvou vlastního ochranného mazu → mýt dítě pouze vodou, nepoužívat kosmetické přípravky
  • Místo mýdla použít na odstranění špíny minerální (tj. nežluknoucí) olej.
    Nesmí se však ucpat póry → proto dítě měkce dosucha otřít.
  • Extrémně suchou pokožkou (u nezralých dětí) „poťapat“ bílou vazelínou.

Odlišnosti v imunitním systému

  • imunitní systém je funkční od narození, ale musí se zaktivovat kontaktem s antigeny → po setkání dítěte s antigeny ze zevního prostředí se začnou tvořit vlastní Ig
  • transplacentárně se přenášejí pouze IgG a během prvních šesti měsíců postupně mizí

Odlišnosti v bazální potřebě tekutin

            Čím je dítě ↓, tím má ↑ podíl tělesných tekutin na tělesné hmotnosti.

    Novorozenec

  • CTV tvoří 80 – 85 % tělesné hmotnosti (dospělý 60%)
  • ICT tvoří 35 % (dospělý 40%)
  • ECT tvoří 45 % (dospělý 20%)
  • IVT (intravazální)15 % (dospělý   5%)
  • IST (intersticiální) 30 % (dospělý 30%)

     Hrazení tekutin

  • novorozenec 150 ml/kg/den
  • kojenec 100 ml/kg/den
  • batole 80 ml/kg/den
  • v 10 letech 65 ml/kg/den
  • dospělý 45 ml/kg/den