Hemoterapie

Hemoterapie (hematoterapie) je substituční léčba pomocí krevních produktů.

Legislativa:
Zákon 378/2007 Sb. o léčivech
Zákon č. 296/2008 Sb. o lidských tkáních a buňkách
Vyhláška č. 143/2008 Sb. o lidské krve a jejích složkách
Doporučení Společnosti pro transfúzní lékařství ČLS JEP č. STL 2011

Krevní produkty:
Tranfúzní přípravek (TP)
= lidská krev a její složky zpracované pro podání transfúzí
patří mezi IVLP (Individuálně vyráběný léčivý přípravek)
je dodáván transfúzním oddělením
Pacientovi se podává pouze ta složka krve, jejíž obsah je v cirkulaci snížený
a kterou nezbytně potřebuje:
erytrocyty
trombocyty
granulocyty
krevní plazma
plná krev

Transfúze je převod transfúzního přípravku do krevního oběhu příjemce.
Jde o transplantaci tekuté tkáně, tj převod biologického materiálu z organismu dárce do organismu příjemce.
Typy transfúzí:
autologní (autotransfúze) – dárcem i příjemcem je stejný jedinec
alogenní – dárce a příjemce jsou dva jedinci stejného druhu
heterogenní – dárce a příjemce jsou dva jedinci odlišného druhu
(např. vepř, člověk) → patří do historie

Krevní derivát (KP)
= průmyslově zpracovaný léčivý přípravek pocházející z lidské plazmy
vyrábí se ve frakcionačních centrech mimo ČR
patří mezi HVLP (Hromadně vyráběný léčivý přípravek)
je dodáván lékárnou
albumin
koncentráty plazmatických koagulačních faktorů
přirozené inhibitory koagulace
imunoglobuliny

Kontraindikace:
Každá transfúze, která není indikována, je přísně kontraindikována.
TP ani KP nemá být použit v případech, kdy existuje jakákoliv jiná účinná léčba.

Kompetence při podávání transfúzí:

Dle vyhlášky č. 55/2011 Sb. o činnostech zdravotnických pracovníků může
– pod odborným dohledem lékaře aplikovat transfúzní přípravky sestra pro IP
– pod odborným dohledem lékaře může spolupracovat při zahájení aplikace TP VšS
– bez odborného dohledu na základě indikace lékaře ošetřovat pacienta v průběhu transfúze a ukončit ji VšS

Dle Doporučení Společnosti pro transfúzní lékařství ČLS JEP č. STL2011
ze dne 12.12.2012 – o podání transfúze:

Lékař odpovídá:
za indikaci transfúze
za výběr typu a dávky TP
za určení časové naléhavosti podání
za informování pacienta a jeho poučení o plánované transfuzi
za zajištění písemného souhlasu pacienta s transfuzí
za podání transfuzního přípravku
za ověření účinnosti hemoterapie

Lékař a sestra odpovídají
za ověření krevní skupiny u lůžka
za správné provedení transfúze
za dodržení zásad asepse a bezpečnosti
za správnou rychlost podání TP
za řešení a nahlášení případné PTR

Postup při podávání transfúze

Před podáním transfuzního přípravku

1. Zajištění souhlasu pacienta s podáním transfúze
nemocného informuje lékař
pacient má právo transfúzi odmítnout (podepsat nesouhlas)

2. Objednání transfúzního přípravku
vzorek krve příjemce – do předem označené zkumavky
žádanka:
identifikace pacienta
dg – důvod k transfúzi
požadovaný TP a množství
naléhavost transfúze
indikující lékař
imunohematologická anamnéza (předchozí těhotenství a transfúze,
ev. předchozí posttransfúzní reakce nebo léky ovlivňující aglutinaci)

3. Izosérologické a imunohematologické vyšetření (provádí se na TO)

Před podáním erytrocytů a granulocytů:
AB0, RhD
zkouška kompatibility
screening nepravidelných protilátek proti ery (= nepřímý Coombsův test)

Před podáním plazmy a trombocytů
AB0, RhD
ev. kompatibilita v systému HLA, HPA
ev. lymfocytotoxický test LCT

4. Přenesení TP z laboratoře na oddělení
v termoizalačním boxu

5. Tělesná příprava pacienta
vyšetření TK, P, TT, orientační vyšetření moči (alespoň vizuální), D (u bezvědomých)
zajištění kvalitního vstupu (i.v., i.a., i.o.)

6. Kontrola TP a dokumentace
shoda čísla konzervy, splnění požadavků (ozáření, promytí, LCT…)
vzhled TP: – neporušenost vaku
– nepřítomnost koagul aj. sraženin
– zbarvení (lakově červená při hemolýze ery)
– vířivý efekt u trombocytů

7. Sanqviutest – orientační kontrola krevních skupin
ověření KS příjemce před každou transfúzí
ověření KS dárce i příjemce před podáním krevních buněk: ery, tromb a gran
(sangquitest je poslední možnost odhalení inkompatibility v systému ABO)

Během podávání transfúzního přípravku

8. Biologická zkouška – kontrola snášenlivosti TP
poznamenat čas, kdy zkouška začala (tzn. zahájení transfúze)
po dobu 15 min nechat TP kapat pomalu (asi 60 ml/min) → pacient je pod přímým dohledem lékaře nebo sestry se specializací
výsledek obou testů (sanquitestu i BZ) zazanamenat do dokumentace
pokud se objeví nežádoucí reakce (třesavka, nauzea, kašel, neklid, zblednutí/zarudnutí,
bolest v zádech, tlak na prsou, bolest hlavy), transfúze se okamžitě přeruší
reakce je nehodnotitelná u pacientů v bezvědomí (intoxikace, anestézie)
Př. nevhodná transfúze → ↑krvácení z operační rány → DIK

9. Nastavení potřebné rychlosti transfúze
erytrocyty 80 ml/h
plazma a trombocyty 120ml/min
granulocyty 40ml/ min
aplikace TP ery by neměla trvat déle než 2 h (↓ rizika mikrobiálního růstu v TP)
hladina krve v setu by měla být v komůrce tak, aby sítko bylo pod hladinou
(jinak ery dopadají na sítko a poškodí se – hemolyzují)

10. Sledování pacienta po celou dobu transfúze
při výskytu nežádoucích reakcí transfúzi okamžitě přerušit (jehlu ponechat!)
a neprodleně uvědomit lékaře – určí další postup

11. Ukončení transfúze
ve vaku musí zbýt 5-10 ml TP, čas ukončení poznamenat do dokumentace

Po podání transfúzního přípravku

12. Kontrola FF
TK, P, TT, orientační vyšetření moči, ev. D

13. Uložení vaku se zbytkem TP
do chladničky na 24 hodin (pro případ dodatečné kontroly krve při pozdní PTR)

14. Sledování pacienta
k vyloučení pozdní PTR

15. Postup při výskytu komplikací v souvislosti s transfúzí
lékař určí další postup léčby pacienta
lékař vyplní tiskopis „Zpráva o nežádoucím účinku transfúze“
sestra odebere nemocnému vzorek krve po transfúzi
→ vzorek krve, krevní vak se zbytkem TP a „Zprávu…“ předá na TO
→ TO dále informuje SÚKL
pokud je zjištěna záměna TP, provést kontrolu všech dalších v tu dobu podávaných TP

Zvláštnosti při podávání transfúzí

Podávání TP z vitální indikace
není nutný (= není možný) souhlas pacienta
na žádanku poznačit VITÁLNÍ INDIKACE
dodat na TO krevní vzorek na dodatečné „předtransfúzní“ vyšetření
(o jeho nepříznivém výsledku TO neprodleně informuje klinické pracoviště)
pokud není KS příjemce předem známa, TO vydá
ery O –
plazmu AB
tromb bez ohledu na AB0, RhD
(uvedené TP v omezeném množství je možné uskladňovat → mít okamžitě k dispozici i na vybraných pracovištích, např. na odd. urgentního příjmu)
TO provede před vydáním ery jen orientační křížovou zkoušku (smíchání krví na sklíčku)
pro nebezpečí z prodlení se provede jen sanquvitest; biologická zkouška se neprovádí
transfúze se podává velmi rychle přetlakem – 1 TU za 5-10 min (riziko hemolýzy!)

Podávání více transfúzních přípravků
z původního převodu může zůstat v žíle původní jehla
na každý TP novou sterilní převodovou soupravu
u každého jednotlivého TP sangvitest i biologická zkouška
mezi jednotlivými TP možno podat Calcium gluconicum – prevence PTR
TP se musí podat do 6 h od vynětí z lednice s kontrolovanou teplotou

Použití průtokového ohřívače (hot-line)
při masivních transfuzích, při rychlém podávání transfúzí (přetlakem),
při výměnné plasmaferéze a erytrocytaferéze
ohřev na 37°C (max 42 °C- ne tepleji, aby nevznikala hemolýza)

Transfúze s použitím deleukotizačního filtru
leukoredukční filtry se mohou použít přímo u lůžka nemocného
(preferuje se však časná deleukotizace prováděná přímo v průběhu výrobyTP)
filtr se nesmí mačkat – leukocyty by se vymačkaly do erymasy
deleukotizaci lze provést u PK, ery, tromb, ev. i plazmy (ne u granulocytů)
leu 109 se sníží na 106 (takové množství leu už nevyvolá reakci)

Exsangvinační (výměnná) transfúze
= eliminační metoda prováděná přerušovaně nebo kontinuálně do v. umbilica
u novorozenců při hemolytické nemoci – fetální erytroblastóze (tj. rozpad ery v důsledku imunologické reakce matky vůči plodu) při Bi ↑ 20 µmol/l
provádí se exsangvinační soupravou, přesně se zaznamenává P+V
vymění se asi 90% krve
dítě 3 h lačné, prevence hypotermie
připravit 400-900 ml (tj. dvojnásobný objem krev.řečiště)
deleukotizovaného ozářeného TP Rh- adekvátní KS

Transfúzní přípravky (TP)

Transfúzní jednotka (TU) je množství přípravku pocházející z jednoho standardního odběru plné krve (používá se u ery a plazmy)

Plná krev
výchozí surovina pro výrobu TP
po odběru se chladí a centrifuguje
k oddělené suspenzi erytrocytů se přidá resuspendní roztok
uchování při teplotě +2 až +6 °C

Uzavřený vakový systém

jehla 20 ml PK leu + tromb plazma resuspendní⊙
na odběry (konzervační (tzv. buffy-coat) pro ery
a protisráž. ⊙
s glukózou)

(ev. je do soupravy včleněný i deleukotizační filtr)

Prevence přenosu infekčních chorob:
krev se vyšetří na přítomnost
viru lidské imunodeficity (HIV 1, HIV 2)
viru hepatitidy typu B a C (HBV, HCV)
syfilis
vyšetření na přítomnost daného viru se provádá více metodami,
aby se možnost přenosu skutečně vyloučila
(mnozí dárci se totiž ke svým chorobám nepřiznají, neví o nich…)

Erytrocytové TP
Indikace:
Hgb ↓70g/l (u kardio-respiračních onem. ↓80g/l) → 1 TU ery zvýší Hb asi o 10g/l
anémie
k podpoře aerobní kapacity a hojení ran
akutní ztráta krve
15-30% náhrada TP ery nepravděpodobná
30-40% vysoce pravděpodobná náhrada TP ery
40% a více – nutné ihned podat TP ery

Erytrocytární koncentrát (erymasa, erysuspenze)
asi 150-200 ml krve bez plazmy, Htk 0,50–0,70
max doba skladování: 21 dní → po té době jsou už ery hyperkalemické
již se moc nepoužívá

Erytrocyty resuspendované
resuspendním ⊙ se ery naředí a zvýší se jejich životnost na 42 – 49dní
jsou nejčastěji používané

Erytrocyty resuspendované bez buffy coat
buffy coat („bizonní plášť“) představuje tromb + leu
(při odběru – bělavá vrstva nad ery a pod plazmou)
I: – jako prevence febrilních a alergických PTR

Erytrocyty deleukotizované
I: – jako prevence tvorby protilátek
– při opakovaných febrilních a alergických PTR
– při předpokládaných vícečetných transfúzích
– orgánové transplantace
– nedonošené děti a novorozenci
– děti po operacích srdce a cév
– těhotné ženy
max doba skladování: 12 hodin od ukončení deleukotizace

Erytrocyty ozářené
ozařují se paprsky gama
ozáření nenahrazuje deleukotizaci
I: – těžce oslabený imunitní systémem
– prevence TA-GvHR(D) přo orgánových transplantacích
– pacienti užívající imunosupresiva
– při chemoterapii
– nedonošené děti a novorozenci

Erytrocyty promyté
ery se získají centrifugací z PK a jsou promyté F⊙ → odstranění zbytků plazmy
I: – prokázané protilátky proti plazmatickým proteinům → prevence alerg. PTR
– hemolytické anémie (paroxysmální noční hemoglobinurie)
max. doba skladování: 6 hod od ukončení promývání

Trombocytové TP

Dle platné vyhlášky mohou být smíchané maximálně od 10 dárců (většinou od 4 – 6).
Není vhodné podávat tromb od pokrevních příbuzných – riziko vzniku TA- GvHR(D).
I: – trombocytopenie, trombocytopatie
– významné krvácení
– před operací
KI: – trombotická trombocytopenická purpura (TTP)
– heparinem indukovaná trombocytopenie (HIT)
– potransfuzní trombocytopenická purpura (PTP)
uchovávávají se při 20–24oC v třepacích boxech (fyziologickou vlastností destiček
je ulpívat na plochách)
TP jemně promíchávat i občas během transfúze → udržet vířivost
max doba skladování: 5 dní (ev. 7 dní při vyšetření bakteriální dekontaminace)

Trombocyty z PK
Trombocyty z PK deleukotizované
Trombocyty z buffy-coatu
Trombocyty z buffy- coatu deleukotizované

Plazmatické TP

Čerstvá zmrazená plazma
obsahuje vyvážené množství přirozených koagul.faktorů i inhibitorů krevního srážení
po odběru šokové zmrazení, uchování při ↓– 25oC, exspirace 3 roky
povinná karanténa TP pro ↑ jeho bezpečnosti:
všechny povinné testy musí být negativní,
po ½ roce se testy zopakují – pokud jsou opět negativní, mohou se aplikovat
rozmrazování při 37oC
po rozmrazení ihned aplikovat – transfúze musí být ukončena do 2 h po rozmrazení
po rozmrazení se nesmí uchovávat v tekutém stavu ani se nesmí znovu zmrazit (koagulační plazmatické faktory jsou termolabilní – byly by znehodnoceny)
I: koagulační poruchy s kombinovaným deficitem koagulačních faktorů:
šokové stavy, masivní krvácení → poměr EBR : ČMP = 1:1 nebo 1:2)

Plazma deleukotizovaná
u nedonošených novorozenců

Kryoprotein = bílkoviny (koagul.faktory), které přešly mrazem
připravuje se precipitací bílkovin při tání ze zmrazené plazmy a následnou resuspenzí bílkovinného precipitátu v malém objemu tekuté plazmy
obsahuje F-I (fibrinogen), F-VIII , vWf, F XIII (fibrin stabilizující faktor)
I: krvácivé stavy, kdy nejsou k dispozici krevní deriváty

Plazma bez kryoproteinu
obsahuje podíl zbylý po odstranění kryoproteinu

Granulocyty z aferézy

Způsob přípravy
stimulace kostní dřeně dárce kortikoidem → vyplavení granulocytů do periferie →
pomocí separátoru je odebírána krev, která se mísí s antikoagulačním ⊙ a HES →
separátor odebírá z krve granulocyty → zbylé krevní komponenty vrací dárci
granulocyty jsou resuspendované v plazmě a obsahují příměs erytrocytů
jsou ošetřeny ionizujícím zářením
uchovávají se při +20 až +24°C
max doba skladování 24 h
I: těžká neutropenie (hematoonkologické nemoci)

Autotransfúze
Předoperační izovolemická hemodiluce
odběr krve od pacienta 1 – 4 týdny před výkonem
→ aplikace náhradního roztoku (objem je nezměněn, Htk snížen ↑0,25) → autotransfúze krátce po zavedení anestezie
lze odebrat 2 – 3 TU (Hgb nesmí klesnout ↓100g/l)
kritéria: sTK ↑100 mmHg, Hgb ↑100 g/l, Htk ↑0,33
vyš. antiHIV, HbsAg, antiHCV, BWR – aby byl doklad, že ty nemoci měl pacient
již před podáním TP – že dostal skutečně svou vlastní krev
pro autologní odběry platí jiná kritéria než pro dárce krve,
proto takto odebraná krev nesmí být použita pro jiné pacienty
→ může se vrátit zpět nemocnému, i když se operační zákrok nekoná
I: plánované operace
předchozí potransfuzní reakce
náboženské či osobní důvody k odmítnutí cizí krve
KI: absolutní – bakteriémie
relativní – těhotenství, maligní onemocnění, poruchy krvetvorby,
celkový špatný zdravotní stav
výhody: zamezení přenosu infekčních chorob
bez rizika aloimunizace
stimulace erytropoézy

Peroperační autotransfúze
intraoperační a pooperační sběr krve pomocí rekuperačního přístroje→ úprava krve → návrat krve zpět do krevního oběhu
využití u velkých operací, kde je předpokládaná ztráta krve ↑ 1000ml
Př. kardiochirurgie, cévní, hrudní a ortopedické výkony
krev nesmí být kontaminována baktériemi, nádorovými buňkami, odpady z drénů
(nelze využít např. při operaci střev apod.)

Odběr pupečníkové krve
odebírá se z pupečníku těsně po porodu
skladuje se v kryobance při teplotě -196°C po desítky let
lze použít v případě nutnosti aplikovat krvetvorné buňky
Př. leukémie, poruchy imunity, poruchy metobolismu

Krevní deriváty

Jsou vyráběny ve frakcionačních centrech mimo Českou republiku.
Při použití rekombinační techniky (u přípravků F VII, F VIII, F IX)
dochází k inaktivaci virů → ↑ bezpečnosti krevního přípravku.

Albumin
5% nebo 20% sterilní roztok
I: ztráta nebo nedostatečná tvorba albuminu (katabolismus → sepse, otoky)
úprava objemu cirkulující krve (popáleniny)
Název: Human Albumin 5%, Human Albumin 20%

Koncentráty plazmatických koagulačních faktorů

S výjimkou fibrinogenu F I a F VII indikuje hematolog.
I: profylaxe / léčba vrozených či získaných deficitů příslušných faktorů

Fibrinogen = koncentrát F I
vysoce trombogenní preparát
Název: Haemocomplettan P

Koncentrát faktorů protrombinového komplexu (II, VII, IX, X)
vysoce trombogenní preparát
I: nutnost rychlého zrušení antikoagulační léčby, výjimečně u DIC.
Název: Prothromplex Total Tim 3, Ocplex,

Koncentrát faktoru VII
Název: Factor VII Baxter

Rekombinantní aktivovaný koagulační faktor VII (VIIa)
I: hemofilie
Název: NovoSeven

Koncentrát faktoru VIII
Názvy: Advate, Fanhdi, Haemate P, Haemoctin SDH , Helixate NexGen,
Kogenate Bayer, Immunate Stim Plus (f VIII a vWf), Octanate, Recombinate, Refacto

Koncentrát faktoru IX
Názvy: Immunine, Nonafact, Immunine, Octanine F, BeneFix, AlphaNine
Mononine (prášek na přípravu roztoku do močového měchýře)

FEIBA
je složena ze čtyř částečně aktivovaných koagulačních faktorů (II, VII, IX, X)
I: u nemocných s protilátkou proti FVIII a F IX, hemofilie.

Koncentrát přirozeného inhibitoru (antitrombinu III)
je hlavní inhibitor trombinu a jiných aktivovaných koagulačních faktorů
indikuje hematolog
I: profylaxe a léčba poruch spojených s trombembolickými komplikacemi (DIC)
Název: Antithrombin III

Imunoglobuliny
jde o imunoglobuliny IgG
I: – porucha imunity
– prevence a podpůrná léčba infekcí
– leukémie
Název: Flebogamma, Kiovig, Octagam

Potransfuzní reakce (PTR)

Dle Vyhlášky č. 143/2008 Sb. o lidské krvi je zdravotnické zařízení povinno hlásit každou závažnou nežádoucí reakci vzniklou v souvislosti s provedením transfuzí:

Závažná nežádoucí příhoda je komplikace vázaná na TP.
(TP není v pořádku: porušení výrobní praxe, nesprávné skladování, záměna…)

Závažný nežádoucí účinek je komplikace vázaná na klinický / imunitní stav pacienta.
(TP je v pořádku, ale nemocný na něj reagoval neočekávaně.)

Vznik PTR:
PTR se vyskytují v 0–2 % případech podání TP.
Mohou se vyskytnout
akutně – v průběhu podání TP nebo do 24 h po ukončení aplikace
opožděně – v odstupu několika dnů/týdnů, nejčastěji od 5. do 20. dne po transfúzi – potransfuzní infekce (HIV) se může projevit teprve za delší dobu

Druhy PTR:

Imunologického původu
akutní
febrilní reakce
alergická reakce
TRALI syndrom – otok plic nekardiálního původu
hemolytická reakce (intravaskulární hemolýza)
pozdní
hemolytická reakce (extravaskulární hemolýza)
potransfúzní trombocytopenická purpura (PTT)
TA-GvHR(D) – transfúzí asociovaná reakce štěpu proti hostiteli
aloimunizace proti krevním antigenům
TRIM – transfuzí asociovaná imunomodulace

Neimunologického původu
akutní
bakteriálně toxická (septická) reakce
objemové přetížení
pozdní
hemosideróza
přenos infekčních chorob

PTR imunologického původu

Vznikají při imunologické nesnášenlivosti mezi dárcem a příjemcem

Febrilní PTR
nejčastější PTR (u 7% erytrocytárních TP a 37% trombocytárních TP)
Příčiny: alloprotilátky proti transfundovaným leu + tromb
Klinické příznaky: – za 1/2 – 2 h od počátku transfúze, průběh většinou lehký
vzestup TT alespoň o 1°C bez příznaků hemolýzy
tachykardie
zrudnuí
Prevence: TP bez buffy-coat + deleukotizovaný
Léčba: antipyretika

Alergická PTR
Příčiny:
alergie na plazmatické protieny, konzervační roztok apod.
deficit IgA
protilátky proti transfundovaným antigenům (anti-HLA, anti-trombo)
Klinické příznaky:
zarudnutí kůže, kopřivka, puchýře
otoky
zvýšená teplota
bolest hlavy
průjem
dušnost podobná astmatickému záchvatu
Tři stupně závažnosti: lehká, střední, těžká.
Nejtěžším typem je anafylaktická reakce (výskyt 1 : 50 000 transfúzí)
Prevence: promytí erytrocytového TP – odstranění zbytků bílkovin plazmy
Léčba: oxygenoterapie, Ca gluconicum, HCT, ev. Berotec

TRALI (transfusion related acute lung injury) syndrom
otok plic nekardiálního (imunologického) původu
výskyt 1 : 5 000 transfúzí
Příčina: protilátky proti HLA antigenům nebo granulocytovým antigenům
Klinické příznaky: do 6 h od počátku transfúze
těžká dušnost
cyanóza
horečka
typický rentgenový nález plic
Diferenciální dg: odlišit od oběhového přetížení
Prevence: deluekotizace TP, promytí erytrocytového TP

Hemolytická PTR

Akutní hemolytická PTR
výskyt 1 : 30 000 transfuzí
jde o intravaskulární hemolýzu vyvolanou protilátkami IgM,
destrukce ery je velmi rychlá a průběh PTR velmi závažný

Příčiny: – poškození cytoplazmatických membrán ery → předčasný zánik ery
inkompatibilita v systému ABO
bakteriální kontaminace TP
nadměrné zahřátí TP
poškození chladem
mechanické poškození ery (např. přetlakovou transfúzí)
přidání léků nebo roztoků do TP
Klinické příznaky:
teplota, třesavka, tachykardie, zarudnutí
bolesti v zádech, na hrudníku, v břiše, v místě vpichu
bolest hlavy
hypotenze
úzkost, neklid
nauzea, zvracení
dušnost
hemoglobinurie – tmavá moč, oligurie až anurie
šokový stav
u pacientů v narkóze je často prvním příznakem
náhlé profúzní krvácení z operační rány → rozvoj DIC
Terapie:
oxygenoterapie, Calcium gluconikum, HCT
substituce krevního objemu → noradrenalin
forsírovaná diuréza
dialýza
léčba DIC (antitrombin, heparin, vzácně koagulační faktory)

Prevence: – sanquitest těsně před podáním TP
– biologická zkouška (hemolýza se začne klinicky projevovat
již po převodu 20–50 ml krve)

Pozdní hemolytická PTR
jde o extravaskulární hemolýzu, ery podléhají destrukci v játrech a slezině
Příčiny:
sekundární imunitní odpověď po opětovném podání ery
po transplantaci (hemolýza 7 dní po transplantaci, za měsíc vymizí)
Klinické příznaky: – mohou být slabé nebo žádné, PTR nevede k úmrtí
typická triáda:
teplota, mírná anemie, nedávná transfúze v anamnéze
horečka
pokles koncentrace Hgb
žloutenka
hemoglobinurie
Potransfuzní trombocytopenická purpura (PTP)
těžká trombocytopenie objeví se zhruba za týden po transfúzi
výskyt 1:200 000
Příčina: tvorba imunokomplexů, které reagují s vlastními destičkami → ↓tromb
častěji u žen, které si v těhotenství vytvořily protilátku.proti antigenu trombocytů

TA-GvHR(D) = transfúzí asociovaná reakce štěpu proti hostiteli
vážný průběh, až 90% mortalita.
Příčina: alogenní T lymfocyty dárce napadnou tkáně příjemce,
často po transplantaci kostní dřeně.
Zvýšené riziko výskytu TA–GvHR(D):
nevyvinutý imunitní systém (novorozenci, plod)
vrozený imunodeficit
transplantace kmenových buněk
transfuze trombocytů od pokrevních příbuzných
Klinické příznaky: objeví se 4 až 30 den po transfúzi
průjmy
teploty
kožní exantém
poškození plic a lymfatických uzlin
pancytopenie z aplazie kostní dřeně → pak mortalita 100%)
Diagnóza: histologické stanovení z poškozené tkáně.
Prevence: ozáření TP minimálně 25 Gy, někdy i deleukotizace TP.

Aloimunizace proti krevním antigenům
= stimulace protilátek proti vlastním antigenům

TRIM = transfuzí asociovaná imunomodulace
= imunosuprese (snížení imunity organismu)

PTR neimunologického původu

Bakteriálně toxická (septická) PTR
vzniká po převodu masivně kontaminovaného TP, dříve smrtelná,
dnes se díky používání uzavřeného systému krevních vaků téměř nevyskytuje
Příčina: vyplavení toxinů G- bakterií (streptokoků, stafylokoků, enterokoků)
do oběhu
Zdroje kontaminace:
bakteriémie dárce
kontaminace při odběru
kontaminace roztoku v odběrovém setu
Klinické příznaky: – obvykle nastupují již během transfuze
zvýšení TT ↑38,5°C, třesavka
hypotenze
nauzea, zvracení
svalové křeče
septický šok → renální selhání → DIC
Léčba: antipyretika, ATB (zpočátku necíleně, po výsledku hemokultur cíleně)

Objemové přetížení
vzniká zejm. u starších lidí a při masivních transfúzích
KO: známky přetížení myokardu (oběhového selhání): ↑P, dušnost, cyanóza
Léčba: oxygenoterapie, kardiotonika, diuretika
Prevence: u novorozenců: max 10-15 ml/kg
u dětí: max 250 ml
při masivních transfúzích hrozí také
podchlazení
citrátová a kaliová toxicita
diluční trombocytopenie a koagulopatie
poruchy ABR

Hemosideróza
prevence: aplikace desferioxaminu spolu s transfúzí při opakovaných transfúzích (např. u chronických anémií)

Přenos infekčních chorob
TP se testují jen na AIDS, hepatitidy B aC a lues

Izosérologická a imunohematologická vyšetření krve

Screening na infekční onemocnění
provádí se před podáním jakéhokoliv TP – tzn. u všech dárců krve
(mnozí dárci se ke svým chorobám nepřiznají, neví o nich…)
krev se vyšetří na přítomnost
viru lidské imunodeficity (HIV 1, HIV 2)
viru hepatitidy typu B a C (HBV, HCV)
Treponema pallidum (syfilis, lues)
vyšetření na přítomnost daného viru se provádí více metodami,
aby se možnost přenosu skutečně vyloučila

Vyšetření krevní skupiny a Rh faktoru
provádí se před podáním jakéhokoliv TP

Erytrocyty mají v membráně antigeny:
aglutinogeny A,B
antigenový sytém Rh (je složen z 13 antigenů, nejvýznamnější je „D“)
aglutinogenové systémy, které se rozdělují do 33 skupin
(9 velkých, 24 menších)
Př. Kell, Celano, Lewis, Lutheran, Kidd, Duffy, P, Ii, MNSs,

Uvedené antigeny se mohou, ale nemusí na ery-membráně vyskytovat.
Př. Rh- = nepřítomnost antigenu D

V krevní plazmě jsou protilátky proti erytrocytárním antigenůn:
aglutininy anti-A, anti-B
aglutinin anti-D
nepravidelné protilátky proti ostatním antigenům
Uvedené antigeny se v plazmě mohou, ale nemusí vyskytovat.
Př. objeví se až jako reakce po předchozích transfúzích

Screening na přítomnost nepravidelných protilátek
Nepřímý Coombsův test = antiglubilinový test (AGT)
provádí se před podáním jakéhokoliv TP
mísí se sérum pacienta se standardizovanými směsmi erytrocytů,
které mají na svém povrchu veškeré známé nepravidelné antigeny
aglutinace znamená přítomnost nepravidelných protilátek v séru příjemce
→ detailnější testování zaměřené na identifikaci nepravidelných protilátek
v séru příjemce i dárcovských krvinek
Př. test Kell – Celano

Lymfocytotoxický test (LCT)

Výběr dle HLA, HPA

Křížová zkouška
tj. zkouška kompatibility krve, provádí se pouze při podávání ery a gran

Typy křížových zkoušek:
velká křížová zkouška – mísí se ery dárce + plazma příjemce
pokud se objeví aglutinace, znamená to přítomnost protilátek v séru proti antigenům na povrchu červených krvinek – jde o inkompatibilitu
nepřítomnost aglutinační reakce je předpokladem pro podání transfuze
platnost testu je 72 h
malá křížová zkouška – mísí s ery příjemce a plazma dárce

Sklíčkový pokus – orientační vyšetření kompatibility při nebezpečí z prodlení
mísí se krev dárce a krev příjemce
po vydání transfúze dodatečně následuje velká křížová zkouška, v případě aglutinace okamžitě informovat klinické pracoviště

Indikace k isosérologickému vyšetření:

Před podáním erytrocytů a granulocytů:
AB0, RhD
nepřímý Coombsův test
Zkouška kompatibility

Před podáním plazmy a trombocytů
AB0, RhD
ev. lymfocytotoxický test LCT
ev. kompatibilita v systému HLA, HPA