Krizový management

Krizový management = krizové řízení
je nástroj určený ke zvládání krizového stavu,
kdy je ohrožena integrita a ekonomická stabilita dané oblasti.

Fáze krizového řízení:
Rozpoznání krizového potenciálu (analýza a vyhodnocení bezpečnostních rizik)
Nastavení procesů předcházení krize (plánování, organizování a kontrola
Akční a efektivní zvládnutí již probíhající krize
Odstranění následků již proběhlé krize

Krizová připravenost ČR
je schopnost státu (včetně resortu zdravotnictví) čelit následkům mimořádných událostí
a krizových situací, které jsou potenciálním nebezpečím pro společnost.

Legislativa:
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb. o bezpečnosti ČR
Zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení
Zákon č. 241/2000 Sb. o hospodářských opatřeních pro krizové stavy
Zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému (IZS)
Zákon č. 374/2011 Sb. o zdravotnické záchranné službě (ZZS)
Zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotnických službách
Vyhláška č. 101/2012 Sb. o podrobnostech obsahu traumatologického plánu

Bezpečnostní systém ČR
je systém složek a služeb státu, usilující vytvořit na svém území pro všechny občany bezpečné prostředí.

Orgány bezpečnostního systému ČR:
Bezpečnostní rady:
Bezpečnostní rada státu – stálý pracovní orgán vlády ČR
Bezpečnostní rada kraje
Bezpečnostní rada obce
Krizové štáby:
Ústřední krizový štáb – na úrovni ministerstva
Krizový štáb kraje
Krizový štáb obce
Ústřední správní útvary (kraje) jsou nositelé odpovědnosti za krizovou připravenost:
hejtmané – koordinují záchranné práce, ukládají povinnost pracovní výpomoci…
Integrovaný záchranný systém
Složky ozbrojených sil, bezpečnostních a záchranných sborů, havarijních služeb
Složky zpravodajských služeb (státní televize)

Ochrana obyvatelstva

Aktuální hrozby

Riziko – možnost pravděpodobného budoucího ohrožení (budoucí hrozby)
Př. dům u řeky
Hrozba – fenomén ohrožující dané zájmy a hodnoty
Př. dlouhodobý déšť, řeka se rozvodnila, voda již dosahuje k úrovni domu
Možné hrozby:
Terorismus – kybernetický, mediální… (vždy snaha vyvolat strach)
Vojenské hrozby – vnitrostátní a mezinárodní konflikty
Politické hrozby – nátlak a prosazování cizích zájmů
Ekonomické hrozby – inflace, propad na burzách
Sociální hrozby – migrační vlny, daňová politika, epidemie
Kulturní hrozby – uniformita (zánik tradic a kultur.dědictví), fanatismus, rasismus
Přírodní hrozby – živelné katastrofy, extrémní změny klimatu (mráz, sucho, horko)
Ekologické hrozby – průmyslové havárie

Hlásná služba
tj. systém varování, informování a vyrozumění o blížícím se nebo nastalém nebezpečí.
Při MU rychlost varování přímo ovlivňuje následné škody na zdraví, životě i majetku.
Dle zákonu č. 239/2000 Sb. o IZS hlásnou službu zabezpečuje HZS ČR pomocí tří signálů:

Všeobecná výstraha
je určena veřejnosti
jde o kolísavý tón trvající 140 s, opakuje se 3x za sebou
navazuje na ni vyrozumění občanů prostřednictvím médií
Požární poplach
je určen dobrovolným hasičům
jde o signál „hóó-říí“, trvá 60 s
Zkouška sirén
vždy první středu v měsíci (týká se opět hasičů)
trvá 2 min

Krizové stavy
jsou opatření vyhlašované s cílem podpořit provádění záchranných a likvidačních prací.
mohou zasahovat do práv občanů i orgánů záchranných a likvidačních složek
vyhlašují se jen na nezbytně nutnou dobu a na předem jasně vymezeném území:

Stav nebezpečí – vyhlašuje hejtman (v Praze primátor) na dobu max.30 dní
Nouzový stav – vyhlašuje vláda na dobu max. 30 dní
Stav ohrožení státu – vyhlašuje Parlament ČR bez časového omezení
Válečný stav – vyhlašuje Parlament ČR bez časového omezení

Plány krizové připravenosti

Krizový plán
základní dokument krizového řízení, slouží k řešení vojenských i nevojenských krizových situací (povodně, narušení dodávek ropy, migrační vlny…)
Havarijní plán
slouží k určení postupu při selhání technologického zařízení
Traumatologický plán
pro poskytovatele přednemocniční neodkladné péče a následné nemocniční neodkladné péče,
je vypracován zdravotnickým zařízením (dle vyhlášky 101/2012 Sb.) a zařazen do krizových plánů kraje
nejčastější chyby:
čím více stran, tím lépe
řízení akce vrátným (bez rozeslání sms zpráv všem hromadně)
překotné uvolňování lůžek se považuje za připravenost
zapojení jen chirurgických oborů
zapojení jen zdravotnického personálu
bez kvalitních nácviků
Poplachové plány IZS
Plán zabezpečení veřejného pořádku a bezpečnosti
Plán varování a vyrozumění obyvatelstva
Plán nouzového přežití obyvatelstva
Plán hygienických a epidemiologických opatření

Integrovaný záchranný systém – IZS

je efektivní systém vazeb, spolupráce a koordinace záchranných a bezpečnostních složek,
orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob
při společném provádění záchranných, likvidačních a asanačních prací a přípravě na MU.

Při plnění úkolů musí všechny složky IZS pracovat koordinovaně a sladit své činnosti
(součinnost se uskutečňuje uvnitř jednotlivých složek IZS i mezi nimi).

IZS existuje v ČR od roku 2001, jeho základy však vznikly již v roce 1993.

Motto:
„Nesmí být opomenut nikdo, kdo může pomoci, a přitom si nesmí nikdo vzájemně překážet.“

Úkoly IZS:
příprava na mimořádné události
provádění záchranných prací
provádění likvidačních a asanačních prací

Základní složky IZS:
Hasičský záchranný sbor ČR *) (do 2 min vyjet, do 20 min na místě)
Jednotky PO zařazené do plošného pokrytí (do 10 min vyjet, do 10 min na místě)
Zdravotnická záchranná služba (do 2 min vyjet, do 20 min na místě)
Policie ČR (nemá stanovený čas)
Ostatní složky IZS:
Vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil (vojenská armáda)
Ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory (městská a obecní policie)
Ostatní záchranné sbory (speleologové, kynologové, vodní a letecká ZS…)
Orgány ochrany veřejného zdraví (ČOI, potravinářská inspekce – Př. kauza metylalkohol)
Havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby
Zařízení civilní ochrany
Neziskové organizace a sdružení občanů (Červený kříž, Charita, nadace…)
Poskytovatelé akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem

Velitel zásahu:
na místě neštěstí je vždy jeden velitel, který řídí součinnost ostatních složek
stává se jím vedoucí člen složky, jejíž činnost je na místě převažující (větš. HZS)
Velitel má rozsáhlé pravomoci:
zakázat nebo omezit vstup osob na místo zásahu
nařídit evakuaci osob k ochraně života, zdraví, majetku a životního
vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci
(ze zákona platí povinnost občanů tuto žádost o pomoc při řešení MU vyslyšet)

_____
*) Hasičský záchranný sbor (HZS)
je hlavním koordinátorem a páteří IZS:
shromažďuje údaje o kapacitách zdravotnických, ubytovacích a stravovacích zařízení
shromažďuje údaje o množství, složení a umístění nebezpečných látek
shromažďuje údaje o podnikání právnických i fyzických osob
shromažďuje údaje o stavbách určených ke skladování materiálu CO
zabezpečuje varování a vyrozumění obyvatelstva

Medicína katastrof

je interdisciplinární obor, který se zabývá řešením zdravotních následků MU (viz HPZ)
po stránce medicínské i organizační.

Hlavní zásada MK:
V co nejkratší době pomoci všemi dostupnými prostředky co největšímu počtu postižených.

Úkoly MK:
poskytování urgentní zdravotní péče (spolupráce se všemi složkami IZS)
studium specifických medicínských problémů souvisejících s mimořádnými událostmi
výchova a vzdělávání pracovníků i obyvatelstva
přehled o počtu lůžek, ventilátorů…

Urgentní medicína (UM)
je multidisciplinárním oborem, který se zabývá poskytováním neodkladné péče u stavů,
které bezprostředně ohrožují život postiženého a mohou vést k náhlé smrti;
UM se tedy specializuje na poskytnutí neodkladné první pomoci jednotlivým pacientům.
UM se zabývá diagnostikou a léčbou akutních stavů
na místě jejich vzniku
před a během transportu
na pracovištích urgentního příjmu

Mimořádná událost (MU)
je škodlivé působení sil a jevů, které ohrožují život, zdraví, majetek či životní prostředí.
Dělení:
MU vyvolané přírodními jevy:
lokální (povodeň, zemětřesení, tsunami, hurikán, sesuv půdy, vichřice…)
globální (pandemie, přemnožení škůdců…)
MU vyvolané lidským činitelem
neúmyslné
nedbalost – požáry…
havárie – dopravní, průmyslové, jaderné…)
úmyslné
válka
sabotáž, terorismus – útoky mechanické, chemické, biologické …)

Hromadné postižení zdraví (HPZ)
jde o mimořádnou událost (MU) s převahou zdravotních následků.
Na místo je třeba vyslat aspoň 5 výjezdových skupin ZZS, je tam aspoň 15 postižených.
Týmy ZZS musí postupovat jinak než v každodenní praxi (kdy poskytují „jen“ UM);
nejde přitom jen o počet zraněných, ale o poměr mezi zraněnými a zasahujícími.
Dělení:
Hromadný úraz (3-5 poraněných, z toho aspoň 1 těžce)
Hromadné neštěstí
omezené (6-10 poraněných, z toho aspoň 1 těžce)
rozsáhlé (10- 50 poraněných) – aktivuje se trauma-plán
Katastrofa (nad 50 poraněných) – nelze zvládnout běžnými prostředky daného regionu

Sled postupů při hromadném řešení

1. Příjem tísňové výzvy
Krajské operační středisko (KOS) ZZS při zjištění vyššího počtu zraněných v rámci jedné akce vyšle nejbližší dostupné prostředky na místo mimořádné události.
Ostatním avizuje možnou potřebu zapojení do akce
(což pro výjezdové skupiny znamená co nejrychleji ukončit probíhající zásahy).

2. První posádka ZZS na místě MU
Provede co nejrychleji odhad rozsahu neštěstí, který je nezbytný pro další organizaci zásahu. Na základě tohoto rozsahu lze spustit adekvátní stupeň traumatologických plánů (ZZS i ZZ).
Nahlásí převládající typ postižení (mechanické, termické…), jeho závažnost, možný vývoj.
Zhodnotí bezpečnost a možná rizika pro zasahující (konzultovat rizika s velitelem HZS).

3. Vedoucí zdravotnické složky
Stává se jím zdravotnický pracovník (lékař, záchranář) první posádky ZZS, ten však může být záhy vystřídán jiným, zkušenějším či předem vyškoleným zdravotníkem.
Spolupracuje s velitelem zásahu IZS až do okamžiku odvozu posledního pacienta z místa zásahu. Vyžaduje přitom součinnost ze strany HZS, PČR – zajištění bezpečnosti, přinášení stanů, fyzická pomoc…
Zodpovídá za komunikaci s KOS ZZS (Př. vyžádání přísunu dalšího materiálu apod) .
Určuje vedoucí skupin (vedoucí zdravotník zásahu, vedoucí odsunu, psychologický intervent…) a stanovuje jejich úkoly (průzkum – třídění, ošetření, odsun..)

4. Aktivace traumatologických plánů
Trauma-plány aktivuje KOS ZZS.
Při aktivaci trauma-plánů se přechází v nemocnicích na nouzový provoz:
ruší se plánované operace, povolávají se do služby zaměstnanci mající volno apod.

Stupně aktivity:
I. stupeň
– při hromadném úrazu 3-5 osob (Př. dopravní nehoda automobilu)
II. stupeň
– při hromadném neštěstí 6–50 osob (Př. nehoda MHD)
III. stupeň
– při katastrofě 50–100 osob (Př. průmyslová havárie)
IV. stupeň
– při postižení více než 100 osob (Př. povodeň)

Pokud u havárie s 10 pacienty zasahuje 5 týmů RLP a jen 5 pacientů vyžaduje urgentní péči, je možné postupovat v intencích UM.
Jestliže u stejné havárie zasahují maximálně 2 týmy RLP, musí se zásah odvíjet od postupů MK (jde hlavně o poměr mezi počtem postižených a zachraňujících).
Přeměna postupu z UM na MK proběhne plynule, v řádu několika vteřin
(„nikdo nic nepostřehne“).

5. Triage – třídění pacientů – určení priority ošetření, transportu
První lékařská posádka po podání prvotní informace rozdělí oblast na sektory a sama zahájí třídění pacientů.
Každá další posádka se hlásí vedoucímu lékaři zásahu a je jí přidělen sektor.

Třídicí skupiny:
– kritický stav (ohrožení života)
– závažný stav (prioritní transport)
– lehké zranění (shromáždit zvlášť, aby nebyly přetíženy ošetřující kapacity)
– mrtví (včetně „mrtvých“ – nerozdýchali se po uvolnění DC, dlouho nepřežijí)

Typy třídění:
START – barevné pásky na ruce
metoda k předtřídění pacientů příslušníky jiných složek IZS
(není-li možné provést lékařské třídění např. pro nepoměr mezi množstvím postižených a množstvím zdravotníků)
určuje pořadí, ve kterém budou postižení vyneseni z rozsáhlých, nepřehledných,
nepřístupných a nebezpečných oblastí (požár, padající trosky, skály…)
1 – bezvědomí se spontánním dýcháním, ev. zástava krvácení
2 – při vědomí
3 – chodící („kdo může, pojďte za mnou!“ – první přetřídění postižených)
4 – zemřelí
Lékařské třídění – identifikační karty HPZ (visačky na krk)
je vždy preferováno, umožní-li to situace
jedině tímto způsobem lze správně rozhodnout
o prioritách ošetření (urgentní zajištění vitálních funkcí)
o prioritě odsunu (urgentní odsun bez možnosti stabilizace na místě)
v každém vozu ZZS jich musí být aspoň 25 ks

6. Shromaždiště raněných a nemocných (obvaziště)
zřizuje vedoucí lékař zásahu po dohodě s velitelem zásahu HZS (bezpečné místo)
a velitelem zásahu PČR (odsunové trasy, příjezdové a odjezdové trasy)
zřizuje se u všech akcí s vyšším počtem postižených, kde je od začátku předpoklad
nedostatečného množství sil a prostředků
lze zde využívat veškerý dostupný, shromážděný materiál a léčiva
postup: všem se zajistí DC, pak se všem podají analgetika, pak všem infúze atd.
má velký význam pro přehled o vývoji stavu a změně priorit
většinou je zde také zázemí pro odpočinek, stravování, vyprazdňování… zachraňujících

Evakuace

je přemístění osob, zvířat a předmětů z míst ohrožených MU do míst, kde je zajištěno
náhradní ubytování a stravování.

Přednostně se evakuují:
děti do 15 let
pacienti ve zdravotnických zařízeních
osoby umístěné v sociálních zařízeních
osoby zdravotně postižené

Informace o evakuaci:
Český rozhlas
Česká televize
místní veřejný rozhlas

Evakuační zavazadlo:
Může jím být batoh, cestovní taška nebo kufr, vždy označit svým jménem a adresou.
Evakuační zavazadlo obsahuje:
• Trvanlivé potraviny (konzervy, dobře zabalený chléb, pitná voda)
• Předměty denní potřeby, jídelní misku a příbor.
• Osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti.
• Přenosné rádio s rezervními bateriemi.
• Toaletní a hygienické potřeby.
• Léky
• Náhradní prádlo, oděv, obuv, pláštěnku, spací pytel nebo přikrývku.
• Kapesní nůž, zápalky, svítilnu, šití a další drobnosti.

Zásady pro opuštění bytu v případě evakuace:
Uhaste otevřený oheň v topidlech.
Vypněte elektrické spotřebiče (mimo ledniček a mrazniček).
Uzavřete přívod vody a plynu.
Ověřte, zda i sousedé vědí, že mají opustit byt.
Nezapomeňte dětem vložit do kapsy oděvu cedulku se jménem a adresou.
Kočky a psy si vezměte s sebou v uzavřených schránkách.
Exotická zvířata, která přežijí delší dobu, nechejte doma, zásobte je před odchodem
potravou,
– Vezměte evakuační zavazadlo.
– Uzamkněte byt a na dveře dejte oznámení, že jste byt opustili.
– Dostavte se na určené místo.

Vždy je nutné respektovat nařízený způsob evakuace,
aby nedošlo ke zbytečné panice a dopravním problémům.

Kemlerův kód

značí nebezpečnost nebezpečné látky.

2 – plynná  látka
3 – hořlavá kapalina
4 – hořlavost pevných látek
5 – látka podporující hoření
6 – jedovatá látka
7 – radioaktivní látka
8 – žíravá látka (leptavé účinky)
9 – možnost samovolné reakce (nebezpečí prudké, bouřlivé reakce)
0 – bez významu – používá se na doplnění, aby bylo číslo alespoň dvouciferné

X – látka nebezpečně reagující s vodou (používá se

Zdvojení nebo ztrojení číslic – větší intenzita nebezpečí
Př. 3 hořlavá kapalina
33 kapalina vysoce hořlavá

Pod Kemlerovým kódem je číslicí konkretizována látka:

Př: 268 plyn, jedovatý, žíravý
1005 amoniak