Periferní kanylace

= první metoda volby při pokusu o zajištění žilního vstupu.

V urgentních stavech je bezpečnější, jistější a výhodnější kanylace
více periferních vstupů (dostatečného průměru) před pokusy zavedení CŽK.

I: léčebné účely: – aplikace léků
aplikace tekutin
roztoky do 800 mosm/kg H2O
aplikace PEV
roztoky glukózy ↓15 %
roztoky lipidů ↓15 %
roztoky AK ↓5 %
transfúzní terapie
diagnostické účely: – odběry krve pro laboratorní vyšetření
aplikace kontrastní látky

KI na dané končetině: – dialyzační A-V spojka
– HK určená pro štěp (by-pass)

Druhy kanylace:
venepunkce – výkon zajišťující přístup do žíly vpichem (nejčastější)
venesekce – výkon zajišťující přístup do žíly chirurg. obnažením (preparace žíly)

Užití PŽK:
dialyzační (12G)
oranžová (14G) → urgentní transfúze krve
šedá (16G) → rychlé transfúze krve a krevních derivátů,
velkoobjemové infúze, roztoky s ↑viskozitou
zelená (18G) → operační výkony (anestézie, transfúze…)
růžová (20G) → stp. operacích (transfúze, infúze 2-3 l/d)
dg. testy s podáním kontrastní látky
modrá (22G) → pacienti s drobnými žilami (děti)
žlutá (24G) → novorozenci a kojenci,
onkologičtí a geriatričtí pacienti (křehké, poškozené žíly)
fialová (26G) → extrémně tenké žíly
CAVE!
Kanyla nesmí nikdy zcela obturovat vnitřní průsvit žíly
→ omezení proudění krve, zpomalení diluce infudovaného roztoku.

Místa vpichu:
v. mediana, v. basilica, v.cephalica, žíly na hřbetu ruky, předloktí
v. saphena magna, žíly na hřbetu nohy
v. temporalis (u dětí)
v. jugularis externa, interna (v urgentních stavech)
Druhy materiálů katétrů:
teflon – velmi hladký povrch, snadno se zavádí
nevýhoda: málo pružný, náchylnější k zalomení
polyuretan – termolabilní (po zavedení změkne), méně dráždí žilní stěnu
vialon – termolabilní, nedráždivý, ↓ traumatizace tkání

Typy flexil:
přímé / s křidélky
bezpečnostní (s automatickou aktivací ochranného klipu na hrotu jehly)
s injekčním portem / bez injekčního portu

Postup při venepunkci:
Orientační posouzení stavu žilního řečiště
Použití turniketu a metod ke ↑ prokrvení (poklep, zatínání pěsti…)
Výběr vhodné žíly
při posuzování tloušťky žíly je důležitější její průsvit než její šířka
tloušťku žíly pečlivě posoudit nejen po napnutí podkoží, ale i před napnutím
(při důkladném napětí podkoží totiž dochází ke zkreslení poměrů
→ i velmi tenká žíla se zdánlivě může zdát kanylovatelná)
CAVE!
Nejtenčí žíly není technicky možné zakanylovat → slabou žílu ignorovat.
Dezinfekce → natažení rukavic
Stabilizace podkoží → vypnout kůži od místa vpichu směrem k sobě
Punkce → přítomnost krve v signální komůrce jako známka správného průniku
CAVE!
Krev se nemusí nutně objevit (obraz suché punkce)
Př. studené končetiny, tenké žíly, nízký intraluminální tlak
+ signální komůrka směřující vzhůru (gravitační zákony)
PROTO
Tenké žíly kanylovat s otevřeným hledím → jakmile máme dojem,
že jsme uvnitř žíly, povytáhneme mandrén a z kanyly začne vytékat krev (zatím necháme zasunutou jen tu malou část kanyly
→ bude se nám lépe komprimovat žíla)
Uvolnění turniketu
Vytáhnutí kovové jehly za komprimace žíly (k zabránění rozlití krve) + nasazení spojovací hadičky
Zasunout kanylu pod proudem → kontrola správného uložení kanyly (aspirace, F1/1)
Krytí a fixace
okluzivní krytí – přilnavé, semipermeabilní, hypoalergenní, často i transparentní
(některé typy nemají schopnost absorbovat vlhkost pokožky
→ macerace, množení bakterií)

neokluzivní krytí – sterilní krytí + náplast (pouze ke krátkodobé fixaci)

Napojení infúze se stop-air ventilem.

Časté chyby:
netrpělivost při volbě žíly
iniciálně příliš hluboký vpich → propíchnutí žíly
opakované vpichy do téhož místa
zasouvání jehly zpět do kanyly → riziko odříznutí flexily
nedostatečné vypnutí podkoží

Odstranění kanyly:
šetrné odstranění krytí
na místo vpichu sterilní tampón s dezinfekcí
komprese asi 3min
tlakový obvaz u nemocných, kteří užívají antikoglancia

Pomůcky k venesekci:
Sterilní stolek
roušky, perforovaná rouška
stříkačky, jehly (k místní anestézii)
skalpel
preparační a cévní nůžky
anatomické i chirurgické pinzety
rozvěrač rány
tupé a ostré háčky
malý peán (moskito)
svorky
cévní sonda
žilní katétr
podvazovací jehla Deschamps
jehelec autofix, jehly a šití (k sutuře kůže)
tampóny, mulové čtverce

Ochranné pomůcky:
čepice, ústenka
sterilní rukavice
sterilní operační plášť

Nesterilní stolek:
Mesokain 1%
Fyziologický roztok
Heparin
dezinf. roztok
náplast, nůžky
souprava k odstranění ochlupení
emitní misky
buničina

Komplikace při periferní kanylaci:

zánětlivá reakce při vniknutí infekce

Klasifikace flebitis dle Madona: – není vědecky podložená!
0 – bez bolesti či reakce v okolí
1 – bolest, není reakce v okolí
2 – bolest, zarudnutí
3 – navíc otok nebo bolestivý pruh v průběhu žíly
4 – navíc hnis

pyrogenní reakce při kontaminace roztoku pyrogeny (částečky gumy, skla)

hematom

trombóza (při kanylaci DK)

alergie

mechanický uzávěr

dislokace jehly → extravazace
→ zastavit infúzi, nasát zpět několik ml krve,
aplikovat 10-20 ml FR → kanyla ex,
elevace končetiny, alkoholový obklad / studený Octenisept gel

intraarteriální aplikace