Právo v intenzivní péči

Právo je tvořeno souborem právních norem.

Právní normy = všeobecně závazná pravidla chování,
                               jejichž dodržování je vynutitelné státní mocí.

Mohou být:     – zavazující (přikazující a zakazující)

– opravňující (např. uzavřít smlouvu)

Stát prostřednictvím svých institucí právní normy formuluje a vydává,
dbá o jejich dodržování a případně trestá jejich porušování.

Etika je nauka o morálce.

Morálka = celková představa správného jednání ve společnosti.

Morální normy nejsou soudně vymahatelné, od právních norem liší
            v sankcích při nedodržování pravidel:

  • špatná pověst, negativní veřejné mínění
  • výčitky svědomí.

Mohou být v rámci jednoho státu rozdílné u různých sociálních skupin.
Často nejsou písemně zformulovány, přetrvávají jen v lidském vědomí.

Právo ve zdravotnické praxi

je tvořeno souborem zákonů, vyhlášek, nařízení vlády, metodických pokynů…,

které se týkají:      –    zajištění péče o zdraví

  • zajištění ochrany zdraví při práci
  • vzdělání a výkonu praxe ZP
  • platového ohodnocení ZP
  • transplantace
  • léčiv
  • návykových látek

U zdravotníků s předpokládá určitá úroveň právního vědomí (znalost práv).

U některých kategorií ZP (např. sociálně-zdravotnický pracovník) se dokonce předpokládá, že jsou schopni poskytnout pacientům právní konzultaci

   Př.    na co má klient nárok při tělesném postižení,
            jak se může bránit proti domácímu násilí

Kompetence ZP

Vyhláška č. 55/2011 Sb. o činnostech ZP a jiných odborných pracovníků
(dříve vyhláška č. 424/2004 Sb.)

Změny oproti vyhlášce z roku 2004:

Kompetence zdravotnického záchranáře (§ 17)

Zdravotnický záchranář může nově

  • Bez odborného dohledu a indikace lékaře

            – vykonávat specifickou oš. péči na ARO
            – pracovat na zdravotnickém operačním středisku, tzn. vyhodnocovat stav
                        pacienta a určovat způsob jeho záchrany (dříve bylo nutno absolvovat specializační studium nebo certifikovaný kurz „operátor zdravotnického operačního střediska“)
            – zahájit a provádět KPR (ambuvaky, defibrilace po provedení záznamu EKG)
            – aplikovat krystaloidní roztoky, aplikovat i.v. glukózu u pacienta s ověřenou hypoglykemií
            – provádět neodkladné výkony v rámci probíhajícího porodu

  • Bez odborného dohledu a na základě indikace lékaře
    – zajistit intraoseální vstup

Tytéž činnosti může vykonávat i sestra se specializací pro intenzivní péči.

Vyhláška řeší některé paradoxy…

Původní vyhláška stavěla záchranáře v posádce RZP do situace, kdy bez indikace lékaře nebyl kompetentní k provádění KPR s použitím křísicích vaků, včetně defibrilace srdce (v oblasti bez telekomunikačního spojení mohli dříve provádět pouze základní KPR
s umělým dýcháním z úst do úst. Tento nedostatek do určité míry řešil doporučený
postup výboru odborné společnosti Kompetence posádek RZP.)

… ale nevyřešila všechno

V současném legislativním stavu není záchranář způsobilý zahajovat a vést kyslíkovou terapii bez indikace lékaře. Na rozdíl od kolegů ze Slovenska, kteří jsou plně kompetentní v podávání inhalační kyslíkové terapie. Je otázkou, zda je riziko inhalační kyslíkové terapie natolik vysoké, že je k jeho podání nutné, aby indikaci určil lékař.

Osvědčení o získání odborné způsobilosti bez odborného dohledu

Zákon č. 96/2004 Sb. o podmínkách a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání
(novela zákonem č.105/2011)

Zákon určuje druh a délku studia nelékařských ZP, kteří po absolvování příslušných oborů získají odbornou způsobilost k výkonu povolání.

Všeobecná sestra/všeobecný ošetřovatel může vykonávat své povolání bez odborného dohledu až po 3 letech výkonu povolání všeobecné sestry. Do té doby musí vykonávat své povolání pouze pod odborným dohledem. (Tato povinnost se nevztahuje na všeobecné sestry, které po získané odborné způsobilosti absolvovaly vysokoškolské studium ošetřovatelského zaměření nebo které získaly specializovanou způsobilost.)

Registrace nelékařských zdravotnických povolání

Samostatný výkon povolání zdravotnických nelékařských pracovníků je podmíněn vydáním osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, které vydává MZ ČR.  Registrace je dobrovolný akt.

Hlavní cíl registrace:

– ochrana veřejnosti založená na principu celoživotního vzdělávání ZP
– zvyšování kvality oš. péče

Povinná mlčenlivost

Zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách
(dříve zákon 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu)

  • 51 Zachování mlčenlivosti v souvislosti se zdravotními službami

Každý zdravotnický pracovník (i budoucí či bývalý ZP) je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem svého povolání. Rozsah mlčenlivosti je široký, zahrnuje nejen údaje medicínské, ale i sociální a rodinné, údaje o intimním životě apod.

 Za porušení mlčenlivosti se nepovažuje:

– předávání informací v souladu se zajištěním návaznosti zdravotních služeb
– jsou-li skutečnosti jsou sdělovány se souhlasem pacienta
– zproštění mlčenlivosti nadřízeným orgánem v důležitém státním zájmu
– sdělení informací při plnění povinnosti překazit nebo oznámit spáchání trestného činu

  • 65 Nahlížení do zdravotnické dokumentace, pořizování jejích výpisů nebo kopií

Zdravotnická dokumentace je kryta povinnou mlčenlivostí.

Osoby které mohou nahlížet do zdravotnickédokumentace a pořizovat její kopie:

– pacient (zákonný zástupce)

– osoby určené pacientem

– osoby blízké zemřelému

– lékaři, zdravotní sestry, rehabilitační pracovníci…starající se o pacienta

– pověření členové příslušné komory

– revizní lékaři příslušných pojišťoven

– soudní znalci

Dříve bylo porušení povinné mlčenlivosti pouze etickým problémem.

Nyní se kvalifikuje jako trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji.