Přístrojová technika v IP

Monitorování je trvalé či opakované sledování fyziologických funkcí pacienta
a činnosti přístrojů sloužících k podpoře těchto funkcí.
Objektem monitorace je tedy pacient i zdravotnická technika.

Cíle monitorace:
Posouzení aktuálního stavu fyziologických funkcí nemocného
Posouzení pozitivních i negativních změn ve zdravotním stavu nemocného
Včasné odhalení stavů vedoucích k ohrožení života nemocného
Posouzení účinku léčby

Sledovaná kritéria:
funkce CNS
stav dýchání
stav kardiovaskulárního systému
stav vnitřního prostředí
stav vylučovacího systému
stav zažívacího systému
stav kůže
stav pohybového aparátu

Způsoby monitorování:
Neinvazivní – nepoškozuje kožní kryt, nezatěžuje pacienta
Invazivní – je porušen kožní kryt, zatěžuje organismus,
dochází ke kontaktu s tělesnými tekutinami
Bedside – u lůžka
Centrální – na sesterně
Kombinované – kombinace bedside a centrálních monitorů

Nežádoucí aspekty monitorace:
Pro pacienta: – nepohodlí
– soustředění personálu na obrazovku více než na pacienta
Pro nemocnici: – vysoké náklady
Pro personál: – obtížnější oš. péče
Pro interpretaci výsledků:
– artefakty v průběhu měření, chyby přístroje

POZOR!!!
Při nastavování alarmů je důležité je znát fyziologické hodnoty FF.
Při každém střídání služeb si sestra zkontroluje nastavení a zapnutí alarmů.
Základem monitorování je vždycky jen spolehlivý zdravotnický pracovník!

Přístrojová technika v intenzivní medicíně

Monitor

Monitor umístěný u lůžka nemocného je hlavním monitorovacím přístrojem.
Každý lůžkový monitor je napojen na centrální stanici.

Napojení pacienta na monitor:
pomocí přítlačných elektrod se samolepicími fixačními kroužky,
kde vyhloubená pelota (polštářek) je již naplněna vodivým gelem
vodiče jsou označeny barevně (čv, ž, z = zemnící svorka)
zobrazuje se jeden reprezentativní svod – odpovídá končetinovému svodu I nebo II
umístění elektrod:
svod I
čv – vpravo na rameni nebo hrudníku ve výši ramen
ž – vlevo na rameni nebo hrudníku ve výši ramen
z – kamkoliv, většinou na levou dolní polovinu hrudníku
svod II
čv – vpravo na rameni nebo hrudníku ve výši ramen
ž – do oblasti hrotu
z – kamkoliv, většinou na levou dolní polovinu hrudníku

Monitor zaznamenává:
křivku EKG
TF
NIBP (TK)
MAP a jiné invazivní tlaky
dechovou křivku
SpO2
EtCO2
TT
EEG
ICP

Monitor je vybaven:
akustickými i vizuálními alarmy pro detekci závažných arytmií
režimy ADULT / PEDIATRIC / NEONATAL
pamětí grafických i tabulárních trendů za 24 hodin
tiskárnou naměřených hodnot (v tabulkové či grafické podobě)

Diagnostické přístroje

K vyšetření CNS:
Elektroencefalograf (EEG)
zaznamenává bioelektrické potenciály mozku
několikahodinová/denní monitorace
u pac. s mozkovými traumaty, nádory, záněty, epilepsií
ze záznamů lze vypočítat i bispektrální index (BIS)
Transkraniální EEG
pomocí asi 20 elektrod upevněných speciální čepicí na hlavu
Elektrokortikografie (ECoG)
pomocí elektrod umístěných na povrch mozku (na mozkovou kůru)
Stereoencefalografie (SEEG)
pomocí elektrod neurochirurgicky zanořených do mozku
Oxymetr
Jugulární
Intracerebrální (LICOX, Neurotrend)
Transkraniální ultrasonograf
dopplerovské sledování rychlosti krevního toku (a.cerebri media, a. carotis)

K vyšetření dýchacího systému:
Pulsní oxymetr (prstový, ušní)
Kapnometr, ventilometr (volumetr) – jsou součástí anesteziologického přístroje
Monitor anesteziologických plynů
halotan, isofluran, enfluran, sevofluran, desfluran)
sledování koncentrace O2 / CO2 / N2O
Minispir, Spirolab – k měření spirometrických objemů

K vyšetření srdce a krevního oběhu:
Tonometr – k měření žilního TK
Elektrokardiograf
Transtorakální dvanáctisvodové EKG
Jícnové EKG – tabletové elektrody jsou po spolknutí v blízkosti srdce
Intrakardiální EKG – elektrody na konci katétrů zavedené přímo do srdce
Holterova monitorace
Echokardiograf
ultrazvukové vyšetření srdce, založené na různé denzitě srdečních struktur
Transtorakální echo (TTE)
Transaesophageální echo (TEE) – UZ sonda je v těsné blízkosti srdce
LiDCO Plus/Rapid, PiCCo Plus, Vigileo, Vigilance II
k invazivnímu měření hemodynamiky

K vyšetření vnitřního prostředí:
Glukometr
Analyzátor krevních plynů a minerálů

Léčebné přístroje:

Ventilátor pro UPV
je přístroj, který plně nebo částečně zastupuje spontánní dýchání
zajišťuje výměnu plynů mezi vnějším prostředím a DC nemocného
→ umožňuje tak organismu okysličování a vylučování CO2
součásti ventilátoru: řídící jednotka
kontrolní panel
zdroj pohonu
pneumatický okruh (vnitřní a vnější)
výdechový ventil
alarmovací zařízení
zvlhčovače a ohřívače směsi plynů
Defibrilátor
slouží ke krátkodobé dodávce el.proudu do srdečního svalu → úprava rytmu
cílem defibrilace je ukončit život ohrožující arymii (VT, VF)
přístroj lze využít i k synchronizované kardioverzi při fibrilaci/flutteru síní
(plánovaný zákrok v krátkodobé anestezii, sílu výboje určuje lékař)
Monofázické defibrilátory – pozitivní polarita po celou dobu výboje,
nastavují se hodnoty 300-360 J
Bifázické defibrilátory – průběh proudu změní během výboje svou polaritu,
proud projde přes srdce tam a zpět, ↑ učinné,
nastavují se hodnoty 50-200 J
Bezpečnostní opatření během výboje:
kontakt s pacientem má pouze defibrilující osoba, a to přes držadla elektrod
žádná jiná osoba nesmí být v kontaktu s pacientem, nesmí se dotýkat lůžka
je nutné zastavit přívod kyslíku
Přístroje pro řízenou hypotermii
slouží ke snížení tělesné teploty na 32 – 34°C (postupně, během 3-4 hodin)
vnitřní chlazení = podání chladných roztoků do KO, MM, žaludku
zevní chlazení = podložka pod nemocného
využívá se po úspěšné resuscitaci, kdy se udržuje po dobu 12–24 hod
nutná hluboká analgosedace
Systémy pro ohřev pacientů
podložky, přikrývky, návleky k místnímu ohřevu
po ukončování hypotermie zahřívat pacienta postupně (o 1°C za hodinu)
→ rychlé zahřátí by vedlo k otoku mozku
Ohřívače krve a infuzních roztoků
teplota od 37 – 41°C po krocích 0,5°C
alarm proti překročení teploty
někdy doplněno o tlakovou manžetu s manuálním tlakováním
Infuzní pumpa
Enterální pumpa
Lineární dávkovač
Dialyzační přístroj
Anesteziologický přístroj
Odsávačky
Inhalační přístroje (MDI, DPI, BAI, nebulizátory, zvlhčovače)
Péče o přístrojovou techniku

Cíl péče o přístrojovou techniku:
snaha o udržení jejich dobrého stavu
zabránění přenosu infekce z přístrojů na pacienta nebo na personál

Péče o přístrojovou techniku:
kontrola a dezinfekce přístrojů se provádí dle harmonogramu oddělení
kalibrace se provádí těsně před použitím daného přístroje
o provedené kontrole či kalibraci provedeme zápis do sešitu
(datum, výsledek testu, identifikace)
případné nedostatky neodkladně nahlásíme svému nadřízenému,
který zajistí jejich odstranění

Bezpečnostní podmínky:
většinou se jedná o elektrická zařízení, proto je nutné při manipulaci s přístroji dodržovat bezpečnostní podmínky (prevence požáru, výbuchu, poranění…)