Přednemocniční neodkladná péče (PNP)

je péče o postižené na místě jejich úrazu nebo náhlého onemocnění,
v průběhu jejich transportu a během jejich předání do zdravotnického zařízení.
PNP spadá do oboru urgentní medicíny, ev. medicíny katastrof.

Kdy je PNP poskytována:
akutní stavy bezprostředně ohrožující život (kardiální kolaps, překotný porod…)
náhlé zhoršení chronické nemoci (dušnost u astmatiků…)
vážné úrazy (zlomeniny, tonutí…)
náhle vzniklá bolest (na hrudi…)
náhlé změny v chování, které ohrožují postiženého nebo jeho okolí (hysterie…)

Poskytnutí PNP má u kritických stavů naději na úspěch pouze tehdy, je-li pomoc poskytnuta na odpovídající odborné úrovni a v co nejkratším čase.
Pokud dojde k selhání na kterékoli etapě záchranného řetězce,
naděje na záchranu postiženého rychle klesá!

Základem fungujícího systému poskytování PNP
jsou samostatně pracující záchranáři s vlastními kompetencemi a odpovědností.
Je důležité své kompetence znát a dodržovat, a zároveň si být vědom
trestně právní odpovědnosti při překročení nebo nevyužití těchto kompetencí,
kdy dojde k vážnému poškození pacienta.

Zdravotnická záchranná služba (ZZS)

ZZS je zdravotnické zařízení zřizované za účelem poskytování PNP.
Zřizovatelem záchranných služeb v ČR jsou kraje a hlavní město Praha.

Legislativa:
zákon č. 20/1960 Sb. o péči o zdraví lidu
zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systém
zákon č. 374/2012 Sb. o zdravotnické záchranné službě.

Činnost ZZS:
kvalifikovaný příjem, zpracování a vyhodnocení tísňových výzev
PNP
sekundární transporty vážně nemocných mezi zdravotnickými zařízeními
doprava související s plněním úkolů transplantačního programu
doprava raněných a nemocných ze zahraničí do České republiky
likvidace zdravotních následků MU, hromadných neštěstí a katastrof
součinnost s dalšími složkami integrovaného záchranného systému
výuková a vědecká činnost

Struktura ZZS:

1. Ředitelství záchranné stanice – centrální řídící a koordinační pracoviště

2. Operační středisko (OS)
KOS má většinou jen jedno OS, odkud se řídí poskytování PNP v celém kraji
přijímá a vyhodnocuje výzvy na tísňové lince 155, určuje způsob poskytnutí PNP

Operátor OS:
zdravotnický profesionál s praxí v urgentních oborech
nutnost celoživotního vzdělávání v oboru PNP a PP
schopnosti komunikační
schopnosti analytické
schopnosti rychlého rozhodování

3. Výjezdová střediska – místo, odkud vyjíždí výjezdové skupiny k zásahům.
Výjezdové středisko může zahrnovat jednu nebo více výjezdových skupin.
Dle velikosti kraje a demografických parametrů má každý kraj různý počet výjezdových skupin a výjezdových středisek. Klíčovým parametrem je zákonná lhůta dorazit na místo zásahu do 20minut od převzetí výzvy posádkou ZZS.

Typy výjezdových skupin:
RZP (rychlá zdravotnická pomoc)
dvoučlenná posádka záchranářů, z nichž jeden řídí
RLP (rychlá lékařská pomoc)
tříčlennáposádka (lékař a dva záchranáři, z nichž jeden řídí)
LZS (letecká záchranná služba)
zdravotnická část posádky – lékař, záchranář
letecká část posádky – pilot, druhý pilot, ev. palubní technik (nezdravotníci)
LZS byla zřízena MZ ČR na 10 místech: Praha, Plzeň, České Budějovice,
Hradec Králové, Jihlava, Brno, Olomouc, Ostrava, Ústí nad Labem a Liberec.
RV – (randes-vous)
dvoučlenná posádka (lékař a jeden záchranář, který zároveň řídí)
neposkytuje transport postižených
spolupracuje s dalšími 2–4 posádkami RZP

4. Pracoviště krizové připravenosti
plní úkoly spojené s MU (likvidace zdravotních následků při HPZ)
zajišťuje psychosociální intervenční službu pro zaměstnance
a další pracovníky podílející se na záchranných a likvidačních pracích

5. Vzdělávací a výcvikové středisko
provozuje vzdělávací činnost zaměřenou na zdravotníky i pro veřejnost

Postup ZZS na místě zásahu

1. Spolupráce s IZS – je-li nutné vyproštění, vynesení ze zamořeného prostředí…

2. Vyšetření a odběr anamnézy – probíhá současně
základní fyzikální vyšetření – systematické vyšetření od hlavy k patě
se zaměřením na urgentní symptomatologii (na hlavní obtěžující příznak)
zhodnocení chování pacienta (neklid, úzkost, dechovou tíseň)
GCS, TK, P, D, kapilární návrat, glykémie, laktátémie…
orientační neurologické vyšetření (zornice, fotoreakce, síla a pohyblivost končetin, pohyb bulbů – sledování ukazováčku, reakce na bolest)
anamnéza
kdy, kde a za jakých okolností došlo k akutní příhodě
zda a jak byl postižený ošetřen
zda se od počátku události změnil jeho stav
zda již podobnou příhodu měl
zda užívá léky a jaké ….. atd.

3. Základní diagnostická rozvaha – pracovní diagnóza
její pravdivost ověřit zpětnou vazbou ze zdravotnického zařízení nebo pitevní zprávou

4. Nutná léčebná opatření:
zástava krvácení
KPR (ALS)
záklon hlavy, kyslíková terapie
i.v. linka, intraoseální vstup, udržovací infúze
fixace končetin, páteře (vakuové matrace, Kramerovy dlahy, extenční dlahy,
krční límce…………..)
hrudní drenáž
vhodná poloha, tělesný klid, nic per os…
dlp. zavolat lékaře

5. Zápis do zdravotnické dokumentace
slouží pro ověření časové efektivity a tím i k ověření funkčnosti daného organizačního modelu
slouží k zajištění kontinuity při dalším ošetřování pacienta.
slouží jako právní podklad v případě šetření trestního řízení

Obsah zápisu:
OA, FA, AA
subjektivní potíže
objektivní nález
pracovní diagnóza
informace o konzultaci s lékařem
(cestou KOS nebo konferenčního hovoru, který je nahrávaný)
transport = situace během transportu, změna stavu, změna FF
diagnóza: značkou i slovně
léčebné zásahy

6. Transport do zdravotnického zařízení
po domluvě s OS – traumatologie, spinální jednotka, iktové centrum…

Možnosti monitorace v PNP
monitor (EKG, TK, P, D, sat O )
dvanáctisvodové EKG
je indikováno u pacientů s bolestmi na hrudi či akutně vzniklou dušností
umožní vyhodnotit i eventuální ischemické změny
možnost přenosu záznamu EKG cestou KOS na interní pracoviště
pulsní oxymetr- sledování P a sat. O
ventilátory – sledování různých ventilačních parametrů při UPV nebo spontánní ventilaci
kapnometr- monitor ke zjišťování množství oxidu uhličitého ve vydechovaném vzduchu
analyzátor krve
laktátmetr

7. Předání pacienta
stručná ústní informace o stavu pacienta,
předání výjezdového lístku
poznačit jméno lékaře nebo sestry včetně podpisu
razítko příslušného přebírajícího pracoviště

Komunikace s operačním střediskem

Práce OS má pro práci ZZS stěžejní význam, neboť řídí veškerou činnost výjezdových posádek.

Úkoly operačního střediska

1. Kvalifikovaný příjem, zpracování a vyhodnocení volání
Práce OS je veřejnosti zcela skryta: jediný kontakt je telefonický, tedy anonymní a krátký. Navíc se děje pro volajícího v psychicky vypjaté situaci. Průměrný hovor operátorky
trvá asi 1 min. Během této doby musí zjistit základní informace – co, kde a kdy se stalo.
To vše jen na základě údajů, které slyší od laika.
Získané informace musí operatérka zároveň zapisovat do počítače.

2. Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace (TANR)
V případě přímého ohrožení života radí operátorka volajícímu, jak správně poskytnout laickou první pomoc a co dělat do příjezdu posádky.
Pokud je to možné, zůstává s volajícím v kontaktu až do okamžiku, kdy k postiženému dorazí sanitka.

3. Vyslání výjezdové skupiny
Zpracovaná výzva je elektronicky předána dispečerům, organizujícím práci posádek ZZS..
Dispečer podle stupně naléhavosti rozhodne, jakou posádku do místa události vyšle.
Stupně naléhavosti:
I. stupeň – selhání základních životních funkcí nebo MU s HPZ
II. stupeň – hrozící selhání základních životních funkcí
III. stupeň – selhání základních životních funkcí nehrozí
IV. stupeň – vyslání výjezdové skupiny z jiných důvodů

Díky tzv. statusu mají přehled o sanitních vozech, které jsou právě k dispozici
– vědí, zda výjezdová skupina jede k pacientovi, zda pracuje na místě,
zda již předává postiženého nemocnici.
Dispečer dá neprodleně zvolené posádce výzvu k zásahu a pak se záchranáři v terénu
dle potřeby dále komunikuje, ev. komunikuje i s dalšími složkami IZS

4. Zajištění přijetí posádky v příslušném zdravotnickém zařízení
OS předává informace o aktuálním zdravotním stavu postiženého, aby se cílové pracoviště mohlo na jeho příjezd co nejlépe připravit.